Za netopýry do Stromovky

Na úvod omluva pro posluchače podcastů na Androidu i na iTunes:

Tento příspěvek je momentálně jako první a u něho jakási nahrávka, která je prázdná. Nedaří se mi ji zatím odstranit, i když tady na stránkiách ji už nenajdete. Byla to původně ukázka hraničního zvukového kmitočtu, které může ještě lidské ucho zaznamenat. I když jsem ji smazal, nahradil jsem tu dokonce mp4 zvuk netopýra převedenou nahrávkou do mp3, ta původní nahrávka tam nějak uvízla a tahla nová se nedaří zobrazit. Omlouvám se, ale věřte, že všechny další nahrávky jsou už pěkné a buďte vítáni v našem novém podcastovém kanálu.

 

Nedávno jsem tu zveřejnil pozvánku na vycházku za netopýry do Stromovky (13. 6. 2019), kterou pro nás připravila Česká společnost ornitologická ve spolupráci se Sjednocenou
organizací nevidomých a slabozrakých ČR (Praha, Věra Macháčková). Akce se opravdu uskutečnila, zúčastnilo se jich asi 10 lidí – zrakově postižených a jejich průvodců

Vycházkou nás velmi pěkně prováděly Eva Cepáková z České společnosti pro ochranu netopýrů a Katarína Slabeyová z České
společnosti ornitologické.

Na vycházce jsme se seznámili s hlasy některých ptáků, zvláště hrdliček a pak už byla řeč a dotazy, které se týkaly netopýrů.

Nebyla to první akce tohoto druhu a nebo se tu opravdu sešli lidé, kteří se už delší dobu o netopýry zajímají. Ale nám naše průvodky trpělivě vysvětlila od začátku – kde žijí, jaké druhy se ve Stromovce a vůbec u nás nejčastěji vyskytují (zrzaví a vodní). Bohužel jsem si zapomněl vyměnit do diktafonu baterky a tak žádnou nahrávku nemám … a mnoho dalšího.

Pak paní Capáková vyndala z batohu přenosné krabičku, v kterém uchovávala malou zdravotně postiženou netopýřici Drákulu – všichni jsme si ji pohladili – nebránila se, naopak, věděla, že pak za odměnu dostane potravu – moučné červíky a opravdu si na nich pochutnávala, což jsme slyšeli na vlastní uši. Ovšem netopýři využívají hlavně k echolokaci (mají slabý zrak, vidí černobíle) ultrazvuk, který neslyšíme, protože je níže než 20 dB – mezní hodnotu pro lidské ucho. Proto nám paní Capáková půjčila čtyři detektory ultrazvuku, které převádí tyto zvuky na nám slyšitelné pískání a zvuky. S těmito přístroji jsme pak procházeli Stromovkou a poslouchali v stmívající se Stromovce reje netopýrů. Ovšem nebylo jich tolik. Asi se netopýřice zrovna starají o právě narozená mláďátka. Potravy lítalo hodně a hodně nás kousala – komáři a pakomáři, kteří prý nekoušou, ale poštípaný jsem byl i tak.

U rybníčku jsme pozorovali vodní netopýry a povídali si např. o tom, že se do Stromovky přestěhovali morčáci – kachničky, ale bohužel je napadl pes a zahubil. Nicméně prý se jedná s Magistrátem o to, aby byla vydána vyhláška, která by zakazovala volné pobíhání psů. Že je to nutné i z jiných důvodů se ukázalo okamžitě. přiběhl pes a napadl malého psíka jednoho z členů naší výpravy – psíka páníček v poslední chvíli odtrhl od útočného o něco většího psa. Nastal konflikt mezi pánem, který tudy se svou smečkou tří psů procházel – tvrdil, že žádná cedulka přikazující vodit psy na vodítku nikde nevisí.

Kromě dalších informací si mohli účastníci hmatem prohlédnout makety a siluety různě velkých netopýrů.
Také jsme si přivoněli k netopýřímu trusu v pytlíku – vůně trochu zatuchlé půdy, znám hovínka, která smrdí daleko hůř.
Dostali jsme časopis Ptačí rok, věnovaný ptáku roku – hrdličce a letáčky o netopýrech, které zde zveřejním.

Texty z letáčků (zatím neopraveno po OCR)

Pod jednou střechou s netopýry

Netopýři – co jsou zač?

Netopýři patří mezi savce do skupiny označované jako řád letouni, protože si jako jediní z nich osvojili schopnost aktivně létat.

Netopýři jsou živočichové s převážně noční aktivitou, některé druhy však vyletují z úkrytů ještě před soumrakem. Za tmy se orientují pomocí tzv. echolokace. Vydávají pro lidské ucho neslyšitelné ultrazvuky a podle jejich ozvěny dokážou určit svou polohu v prostoru, rozpoznat okolní překážky, případnou kořist nebo jiné netopýry.

Potrava

Všichni naši netopýři se živí výhradně hmyzem, případně jinými drobný­mi bezobratlými živočichy, např. pavouky. Potravu loví ve vzduchu, sbírají z povrchu listů stromů, z vodní hladiny nebo i ze země.

Životní cyklus

Svým životním cyklem se naši netopýři přizpůsobili střídání ročních období.

■  Od května do července vytvářejí samice netopýrů seskupení označova­né jako letní kolonie. Kolonii mohou tvořit desítky až stovky samic. Jako úkryty využívají stromové dutiny, půdy budov, štěrbiny za obložením nejrůznějších staveb apod. Během června a července rodí samice v ko­loniích mláďata. Samice většiny druhů rodí pouze jedno mládě za rok.

■  Mláďata rostou velmi rychle, za 4 až 6 týdnů se již začínají osamo­statňovat. Během měsíce srpna se letní kolonie postupně rozpadají a začíná období tzv. podzimních přeletů. Během nich se vyhledávají samci a samice a dochází k páření. Zároveň se netopýři „vykrmují“, shromažďují tukové zásoby před nastávající zimou.

■  Od konce října a během listopadu se začínají netopýři stěhovat do zimních úkrytů, kterými jsou především různé sklepy, staré štoly a jes­kyně. Zde postupně upadají do stavu tzv. hibernace, kdy se snižuje je­jich tělesná teplota a zpomalují všechny životní procesy. Tak přečkávají s minimální spotřebou energie nepříznivé zimní měsíce, přičemž vy­užívají nashromážděné tukové zásoby.

■  Od konce února a během března opouštějí netopýři zimoviště a na­stává období tzv. jarních přeletů, na konci kterého se opět postupně formují letní kolonie.

 

Ukryty v lidských stavbách

V důsledku přetváření krajiny lidskou činností dochází k neustálému úbytku přirozených úkrytů netopýrů, a proto se řada druhů naučila vy­užívat náhradní možnosti, které jim poskytují lidské stavby. Zde nacházejí potřebné teplé mikroklima, klid a ochranu před vlivy počasí, případně i před predátory. Velký význam mají tyto úkryty zejména pro letní kolonie samic s mláďaty. Můžeme je najít na půdách kostelů, zámků a obytných budov, za dřevěným obložením nebo za trvale ote­vřenými okenicemi chat, ve štěrbinách pod oplechováním střech či ve škvírách pod prasklou omítkou.

Některé druhy začaly v posledních letech stále častěji využívat také četné úkryty v panelových domech či tzv. bytovkách, např. ve štěrbinách mezi panely, ve větracích otvorech a v mezistřešních prostorách nebo v různých škvírách pod odchlíplou izolací, za obložením na balkónech apod. Tyto úkryty mohou být využívány nejen letní kolonií samic s mlá­dáty, ale rovněž jako zimoviště nebo v období přeletů. Někdy mohou netopýři obývat stejný úkryt také celoročně.

Co netopýry v lidských stavbách ohrožuje?

■  Jakékoliv rušení, zejména v době porodů a odchovů mláďat.

■  V nevhodnou dobu a nevhodně prováděné stavební práce. Netopýři využívají tradičně po mnoho let stejné úkryty, které jim poskytují nej­vhodnější podmínky pro vývoj mláďat či zimování. Při náhlé ztrátě takového úkrytu, např. v důsledku rekonstrukce stavby, je pro ně velmi obtížné až nemožné najít v krátkém časovém období odpovídající náhradu.

■  Uzavírání vletových otvorů zabraňuje nejen návratu netopýrů do úkrytu, ale pokud se provede v době přítomnosti netopýrů, může dojít k jejich uvěznění uvnitř úkrytu a následnému hromadnému úhynu.

■  Používání jedovatých konzervačních látek a nátěrů trámů na půdách, které způsobuje otravy netopýrů.

■  Záměrná likvidace člověkem v důsledku lidské ignorance a přetrvá­vání nesmyslných pověr.

Netopýři mají poměrně malé rozmnožovací schopnosti, proto každou větší ztrátu nahrazují velmi těžko a pomalu. Každá ztráta tak může zna­menat vážné ohrožení existence celé populace.

Ochrana

Všechny druhy netopýrů vyskytující se v České republice jsou zá­konem chráněné (zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a kraji­ny a prováděcí vyhláška č. 395/1992 Sb.) Pro jakoukoliv manipulaci s netopýry nebo zásah do jejich stanoviště je třeba souhlasu orgánu ochrany přírody – odboru životního prostředí příslušného krajského úřadu nebo správy chráněné krajinné oblasti. Kromě toho je náš stát zavázán chránit netopýry rovněž na základě evropské legislativy (Směrnice o stanovištích č. 92/43/EHS) a několika mezinárodních dohod (např. Dohoda o ochraně populací evropských netopýrů).

Netopýři jsou ohrožení živočichové, kteří potřebují naši ochranu. K tomu však nestačí jen zákony a mezinárodní dohody, nezbytná je také spolupráce veřejnosti, zejména majitelů a správců budov.

Pokud plánujete opravu střechy či jiné úpravy stavby obývané netopýry, je třeba dodržet několik následujících zásad:

■  stavební práce provádět v období nepřítomnosti netopýrů v úkrytu – u letních kolonií je to období přibližně od konce srpna do března, u zimovišť přibližně od dubna do října;

■  zachovat vletové a výletové otvory, které dosud netopýři používali;

■  opatření proti vnikání holubů do půdních prostor provést tak, aby byl zároveň umožněn přístup netopýrů;

■  pro impregnaci dřeva používat prostředky co nejméně toxické pro netopýry (např. prostředky na bázi pyrethroidů nebo sloučeniny bóru), aplikovat je v období nepřítomnosti netopýrů a nejlépe něko­lik měsíců před jejich návratem do úkrytu;

■  v případě, že není technicky možné zachovat stávající úkryt (např. u některých úkrytů štěrbinového typu), zajistit, aby ho mohli netopýři v předstihu opustit a nemohli se před jeho uzavřením vrátit zpět (lze spolehlivě uskutečnit pouze v období březen – duben nebo září – říjen);

■  ztrátu úkrytu je vhodné kompenzovat (např. umístěním speciální netopýří budky);

Stavební záměr je vždy důležité předem konzultovat s odborníky, kteří určí druh netopýra a na základě průzkumu konkrétní situace vám poradí nejvhodnější postup a možná technická řešení.

Jak vyřešit některé problémy spojené s výskytem netopýrů?

■  Hromadění trusu pod kolonií na půdě lze předejít umístěním plastové fólie na podlahu před příletem kolonie, kterou na konci sezóny snadno sbalíme a odneseme i s trusem. Trus lze následně využít jako výborné hnojivo na zahrádce.

■  Znečišťování oken pod výletovým otvorem padajícím trusem, pří­padně močí, lze zamezit tím, že pod otvor nainstalujete plechovou stříšku.

■  Náhodnému vletu netopýrů otevřeným oknem do bytu lze přede­jít použitím okenní sítě na komáry, pokud to nelze (u vyklápěcích oken), nechat při větrání alespoň přes okno zataženou záclonu.

■  Pokud vám netopýr vletěl do bytu, je nejlepší co nejvíce otevřít okno, zhasnout světlo a počkat – netopýr si většinou najde cestu ven sám.

■  Šramocení a hlasovým projevům netopýrů nelze zamezit. Doba přítomnosti netopýrů v úkrytu však bývá omezena jen na krátké období v roce a nezbývá než zkusit trochu tolerance a trpělivosti.

■  Najdete-li zraněného či vysíleného netopýra, nikdy na něj nesa­hejte holýma rukama (kvůli riziku pokousání), ale v rukavicích nebo pomocí hadru, kapesníku apod. ho opatrně uchopte a umístěte např. do papírové krabice, do přítmí a pokojové teploty. Pak kontak­tujte odborníky na netopýry nebo stanice pro zraněné živočichy působící ve vašem regionu.

■  Pokud jsou vaše problémy s netopýry takové, že je nelze jedno­duše odstranit, většinou existuje řešení, jak pomoci obyvatelům domů a zároveň neublížit netopýrům. Každá situace však vyžaduje individuální přístup a odbornou pomoc.

Potřebné informace a pomoc Vám poskytne:

Česká společnost pro ochranu netopýrů (ČESON)

Katedra zoologie PřF UK, Viničná 7, 128 44 Praha 2 Telefon: 737 121 672, 732 615 295 e-mail: netopyr@ceson.org www.sousednetopyr.cz, www.ceson.org

Nejčastější zbytečné obavy z netopýrů

■   Strach z toho, že se vám netopýr zamotá do vlasů, je nesmyslnou pověrou. Netopýří sonar dokonale identifikuje překážky v prostoru – tedy i vás – a zvíře se vám i v letu raději vyhne.

■   Obavy z prokousání se netopýrů skrz zeď do bytu jsou zcela zbyteč­né. Netopýři vždy využívají pouze existující otvory a škvíry a nemohou se prokousat zdí.

■   Naši netopýři se živí pouze hmyzem. Nesní vám tedy ani zásoby ve spíži ani vám nebudou po nocích pít krev.

■   Netopýři mají své specifické parazity, kteří však nejsou přenosní na člověka, a proto se jich nemusíte obávat. Pokud jste ale nuceni s neto­pýrem manipulovat, nikdy ho neberte do holých rukou, protože by vás mohl v sebeobraně pokousat. V takovém případě může stejně jako

u všech ostatních zvířat existovat jisté riziko infekce.

Akce Náš soused je netopýr

Máte ve svém domě netopýry? Dejte nám o tom vědět a zapojte se do akce Náš soused je netopýr. V rámci této akce jsou udělováním pa- máteční plakety a certifikátu odměňováni lidé, kteří přispěli k ochraně netopýrů tím, že jim umožnili obývat úkryty ve svém domě. Více infor­mací na www.sousednetopyr.cz.

Vydáno s podporou

Hlavního města Prahy a Statutárního města Zlín.

Tajemní a zranitelní

Vydala Česká společnost pro ochranu netopýrů 2017. Text: Petra Schnitzerová. Foto: Radek Lučan, Aleš Nový, Petra Schnitzerová, Jaroslav Červený, Jiří Šafář. Ilustrace: Petra Schnitzerová. Tisk: Tria, v.o.s.

Druhý letáček:

Netopýři jsou noční živočichové se skrytým, ale pozoruhodným způ­sobem života. Podobně jako člověk jsou dlouhověcí a mají poměrně složité společenské vztahy. Samice vytvářejí seskupení (tzv. letní.kolonie), ve kterých rodí a odchovávají mláďata. Rozmnožovací schopnost netopýrů je nízká, každá samice má za rok jen jedno či dvě mláďata. Netopýři jsou značně zranitelní také v období zimního spánku, kdy na několik měsíců upadají do stavu hluboké letargie.

Z hlediska přežití jsou pro netopýry velmi důležité jejich úkryty. Ty se často nacházejí v lidských sídlech – na půdách budov, ve štěrbinách pod střechami, za dřevěným obložením chat, ale také ve spárách a podstřeší panelových domů. Při rekonstrukcích a zateplování budov však tato místa rychle ubývají. Proto je třeba chránit a zachovávat i další úkryty, které netopýři využívají – stromy s dutinami a štěrbinami. Mezi nejvýznamnější patří stromy v městských či zámeckých parcích, v zahradách, alejích, na rybničních hrázích a březích řek.

Stromy jako útočiště

Netopýři si nedokážou svůj úkryt sami vytvořit. Ve stromech proto osídlují dutiny vytesané strakapoudy, praskliny vzniklé úderem blesku či působením mrazu, nebo štěrbiny za uvolněnou kůrou. Tyto úkryty se nejčastěji nacházejí v listnatých stromech. Větší pravděpodobnost výskytu netopýrů je u starších, větších stromů (jako přechodný úkryt někdy poslouží i poškozený mladší strom).

Netopýři mohou obývat stromy ve všech obdobích roku. Nalézt tu lze zejména letní kolonie samic s mláďaty. Stromové úkryty využívají netopýři i v období podzimního páření, některým druhům slouží jako zastávka při pravidelných dálkových migracích. V dutinách stromů mohou netopýři také zimovat.

Stromy jako potravní stanoviště

Kolem stromů se vyskytuje množství lezoucího i létajícího hmyzu, netopýři zde proto velmi často loví. Velký význam pro ně mají nejen lesní porosty, ale také zahrady či parky, kde nalézají vhodnou kořist v blízkosti kvetoucích rostlin, travních porostů či nad hladinou rybníčků a zahradních jezírek. Za potravou sem přilétají i netopýři, kteří mají své úkryty v budovách v širším okolí.

Pozorujeme netopýry

Zahrady a parky skýtají dobrou příležitost pro setkání s netopýry. Je­jich pozorování může být zajímavým zážitkem pro děti i dospělé. Nej­vhodnější jsou teplé večery v období od května do září, kdy je lovecká aktivita netopýrů největší. Třeba se vám podaří najít i úkryt netopýrů ve stromě (netopýři se mohou v dutině během dne ozývat slyšitelným cvrkáním).

Seznamte se – netopýr rezavý

Nejnápadnějším druhem, se kterým se u nás můžeme setkat, je ne­topýr rezavý. Je poměrně velký (v rozpětí křídel okolo 38 cm). Z úkrytu vyletuje již před setměním, je proto dobře vidět proti dosud neztem- nělé obloze. Patří mezi typické obyvatele stromových dutin na rybnič­ních hrázích a v městských parcích, využívá však i úkryty v panelových domech. Při zimování může ve stromech vytvářet seskupení až několi­ka set jedinců. Je to tažný druh, v ČR zimují kromě místních populací i netopýři z Pobaltí a severního Německa.

Plánujete kácení stromů? Myslete na netopýry!

Úpravy zeleně jsou v kulturní krajině nevyhnutelné. Kácení stromů, které pro­bíhá kvůli výstavbě, k zajištění bezpeč­nosti lidí nebo při revitalizacích parků a alejí, však může ohrožovat netopýry. Kromě zranění či úhynu netopýrů během kácení má významný negativní dopad také úbytek vhodných stromových úkry­tů. Jak tedy správně postupovat, aby byli netopýři ohroženi co nejméně?

Zvažte, zda je v daném případě kácení opravdu nezbytné. Někdy stačí výrazně zredukovat korunu stromu nebo odstra­nit nejrizikovější větve, možností je také ořez stromu na torzo. Pokud je jediným řešením pokácení, provádějte ho šetrně s ohledem na ochranu netopýrů a dal­ších živočichů:

  • Ke kácení stromů je nezbytné povolení orgánu ochrany přírody, s výjimkou některých případů stanovených zákonem.
  • Před plánovaným kácením je třeba zkontrolovat, zda se ve stromě nacházejí potenciální úkryty netopýrů, případně netopýři. Odborný průzkum mohou po dohodě zajistit např. pracovníci ČESON.
  • Z hlediska netopýrů je nejvhodnější období pro kácení stromů od 15. září do 15. listopadu, případně od 15. března do
  1. dubna. Bez předchozího průzkumu nekácejte stromy s dutina­mi v zimě, ani v období výskytu letních kolonií netopýrů!
  • Při kácení je třeba postupovat opatrně: v místech výskytu dutin vést řez ve zdravém dřevě nad a pod dutinou (ne skrz dutinu). Odříznutou část s dutinou spustit na zem pomocí lana nebo plo­šiny a nechat na bezpečném místě po dobu min. 24 hodin (ne­topýři budou mít možnost úkryt opustit).
  • Jako kompenzaci za zničení úkrytu je vhodné netopýrům nabíd­nout náhradní úkryt – nejlépe netopýří budku.
  • Při nálezu netopýrů v průběhu kácení či prořezávání stromu je třeba okamžitě zastavit veškeré práce a kontaktovat ČESON nebo nejbližší záchrannou stanici pro živočichy.

Budky jako náhradní i nové úkryty

Budky slouží jako kompenzace v případě kácení stromů se zná­mými úkryty netopýrů či většího počtu starých stromů. Lze je však využít také pro zvýšení nabídky úkrytů v zahradách a parcích. Existu­je řada typů speciálních budek pro netopýry. Nejvhodnější jsou budky dřevěné nebo dřevocementové. Výhodou dřevocementových budek je větší odolnost vůči vlivům počasí a celkově vyšší životnost. Budky lze zakoupit ve specializovaných obchodech (např. www.zelenadomacnost.com), nebo vyrobit doma (např. podle návodu na vestrome.sousednetopyr.cz).

Pravidla pro umístění budek:

  • Budky vyvěšujeme na místa, kde netopýři často loví nebo kudy proletují (např. ve stromořadí, na březích vod). Má-li budka sloužit jako náhrada za zničený stromový úkryt, je vhodné ji umístit co nejblíže k původnímu úkrytu.
  • Budku instalujeme spíše ve větší výšce – optimálně 2,5 – 4m nad zemí.
  • Letní kolonie samic vyhledávají co nejteplejší úkryty, je proto dobré budku umístit na jihozápadní, případně jižní stranu stromu. Lze také vyvěsit více budek orientovaných na různé světové stra­ny, jež poskytují rozmanité mikroklimatické podmínky.
  • Prostor před budkou by neměl být zakrytý větvemi, protože větši­na druhů dává přednost volnému přístupu do úkrytu.
  • Atraktivitu budky pro netopýry lze zvýšit tím, že ji zevnitř potřeme nebo vypláchneme směsí vytvořenou z netopýřího trusu a vody (trus lze zakoupit např. na www.zelenadomacnost.com).

Revitalizace parků

Při kácení většího množství stromů hrozí riziko, že dojde ke zniče­ní cenných a po mnoho let nenahraditelných biotopů, a to nejen z hlediska netopýrů, ale i ptáků a hmyzu. Je proto důležité zajistit včasný přírodovědný průzkum a na základě doporučení odborníků naplánovat opatření komplexně pro celé území. Vhodné je rozložit kácení do více etap, což živočichům pomůže lépe se adaptovat na změny a najít si náhradní úkryty.

Při obnově parků je dobré zvážit možnosti, jak zajistit netopýrům dostatečnou nabídku úkrytů i potravy v dlouhodobém horizontu a příslušná opatření zahrnout do revitalizačních projektů.

Zahrada pro netopýry

Místem, kde netopýři najdou dostatek hmyzu a vhodný úkryt, může být i vaše zahrada. Stačí několik jednoduchých opatření a odměnou vám bude pozorování netopýrů přímo přede dveřmi vašeho domu.

  • Pěstujte vhodné druhy kvetoucích rostlin a keřů. Důležitá je rozma­nitost: rostliny s různou barvou, vůní a tvarem květů přitahují odlišné skupiny hmyzu. Výhodou je, kvetou-li na zahradě rostliny průběžně od jara až do podzimu.
  • Vybudujte zahradní jezírko, netopýři uvítají nabídku vodního hmyzu a mohou se zde také napít.
  • Část trávníku nechejte neposekanou – minimálně do konce června, optimálně až do pozdního léta. Umožníte tak mnoha druhům hmyzu dokončit svůj vývoj.
  • Nepoužívejte pesticidy – snižují nabídku hmyzu a mohou způsobit otravu netopýrů.
  • Velkým nebezpečím pro netopýry jsou kočky, které chytají zejména mláďata. V období od poloviny června do konce srpna nenechávejte kočku běhat venku v noci.
  • Nabídněte netopýrům úkryt v podobě budky.

Potřebné informace a pomoc vám poskytne:

Česká společnost pro ochranu netopýrů (ČESON) Katedra zoologie PřF UK, Viničná 7, 128 44 Praha 2 Telefon: 737 121 672, 732 615 295 e-mail: netopyr@ceson.org www.ceson.org

Další podrobnosti o šetr­ných způsobech kácení, mož­nostech aktivní ochrany neto­pýrů v zahradách, parcích a lesích i databázi potvrzených úkrytů netopýrů ve stromech najdete na stránkách vestrome.sousednetopyr.cz

Vydáno s podporou Hlavního města Prahy.Vydala Česká společnost pro ochranu netopýrů, 2018.

Text: Eva Cepáková, Petra Schnitzerová. Foto: Martin Ceíuch, Jaroslav Červený, Petra Schnitzerová, Evžen Tošenovský a archiv firmy Schwegler. Kresba: Jan Hošek Grafická úprava: Jiří Novotný, Tisk: Tria, v.o.s.

Hlas netopýra

K tomu Ráchel:

Wikipedie tvrdí, že frekvence jsou od 14000 do
110000 hertzů, opakovaný pětkrát až sto padesát krát za vteřinu.

Wikipedia

Lidské ucho pojme zvuk až do 20000 hertzů, čirý tón rovná
čára o kmitočtu 20000 herzů.

Všimněte si, že musíte zvuk zesílit na maximum a že to připomíná
takové to divné šumění, když je zapnutý televizor.
Jak člověk nabývá svého věku, sníží se hranice slyšení až po 16000 hz,
mám takový pocit, že do tohohle kmitočtu se vyrábí psí píšťalky:
To už zní do ucha o dost nepříjemněji, že jo?
Ještě že tenhle netopýří zvuk je zesílenej, no slyšet to v noci někde
v jeskyni, trefí mě šlak.

Netopýři – letáčky z vycházky (PDF)

Článek – Určování netopýrů podle echolokačních signálů.