O napadení lidí zvířaty – ptačí horor

Na osamělého běžce u Plzně zaútočila sova.

Zdroj:
https://www.novinky.cz/koktejl/505049-na-osameleho-bezce-u-plzne-zautocila-s
ova.html

S rozdrápanou hlavou a notně vyděšený se vrátil mladík, který se byl před
několika dny proběhnout v lese na okraji Plzně. Podle všeho jej napadla
sova, zřejmě puštík obecný.

„Běžel jsem spíš pomaleji, jako vždy jsem poslouchal hudbu ze sluchátek,
když vtom jsem z ničeho nic zezadu nečekaně ucítil úder do hlavy,“ popsal
mladík své nechtěné dobrodružství Karlu Makoňovi z plzeňské záchranné
stanice živočichů, na kterého se obrátil s tím, že jej napadl opeřený
dravec.

„Nebyla to rána, jako když vás někdo praští kamenem, ale spíše takové to
ostré škrábnutí, jako když škrtnete hlavou o větev šípku nebo hlohu. Ukrutně
jsem se lekl a přidal,“ vyprávěl mladík.
Jenže to nebyl šípek, nýbrž rozčilený pták. „Sedl si na větev přede mnou,
rychle se otočil a bác – další výpad. To jsem už pelášil jako o život a
máchal kolem sebe rukama. Tady někde se pak ztratil v lese,“ ukazoval místo
nedaleko plzeňského psího útulku, kde mělo k napadení dojít.

Makoň připustil, že za svou pětadvacetiletou ornitologickou kariéru se s
něčím podobným ještě nesetkal. Po přezkoumání vrcholu hlavy nešťastného
běžce ale musel uznat, že na tomhle příběhu něco je.
„Ve vlasech měl asi čtyři škrábance a vpichy, spíše než na dravce to však
vypadalo na sovu,“ podotkl Makoň a přidal vysvětlení: „Mladý muž běžel
pomaleji a pravděpodobně si nevšiml, že u cesty v porostu nebo na zemi míjí
čerstvě vyvedené mládě či mláďata puštíka obecného.“

Tahle naše běžná menší sova hnízdí v dutých stromech většího průměru, často
i v městských parcích, stromořadích, starých alejích. „Povahově patří však k
těm bojovnějším, a když vyhodnotí, že někdo ohrožuje její mláďata, může i
takto zaútočit. Samozřejmě nejde o útok s cílem zabít – to by ani
nedokázala, uloví maximálně plcha či ptáka do velikosti kosa – spíše chtěla
vetřelce zastrašit. Povrchová zranění na hlavě běžce tomu odpovídají.

Samozřejmě je to nepříjemné, a navíc se opravdu leknete,“ připustil Makoň a
dodal: „Není důvod k obavám ani žádné hysterii, takový případ se stane tak
jednou za sto let.“

Inicioval Vláďa Krajíček.