Učíme se rozpoznávat ptačí zpěv

Ptačí hlasy dělíme na:

a) instrumentální. Datlovití ptáci bubnují na suché větve, které dobře rezonují. V městském prostředí se žluny a strakapoudi naučili bubnovat i na výstražné tabule, na okapy, na značky, na satelitní antény, na oplechované komíny apod. Ptáky k tomu vede hlučné město, snaží se tedy ho „překřičet“. Lelkové a holubi hlasitě tleskají zdviženými křídly.

b) vokální. Tam řadíme akustické projevy, jako volání (krátké hlasové projevy, vyjadřují varování, hlasy bolesti  a úzkosti, prosbu o potravu, uvědomují si i přítomnost druhých jedinců v hejnu), dále pak zpěv, což je nejsložitější ptačí hlas

Proč zpívají?

Ptáci zpívají  proto, aby si obhájili teritorium, do  kterého chtějí vlákat samičku a  založit hnízdo a vyvést potomstvo. Zpěv není určen pro lidi, aby je poveselil, ale je to agresivní projev, který říká ostatním samečkům svého druhu, „hele bacha, to je moje území, vypadni, nebo…?“ A čím lépe samečci zpívají – hlasitěji, bohatěji, květnatěji, tím mají u samiček větší šanci.

Čím zpívají?

Aparátem, zvaným syrinx, leží na konci průdušnice v místě, kde se rozdvojuje na dvě průdušky. Byl objeven před 400 lety, kdy ho našel italský lékař a biolog Ulisse Aldrovandi, který si všiml, že se ozývá drůbež, i když jí hospodář usekl hlavu Syrinx je podle píšťaly Pana, boha lesů, pastvina a pastevců z antické mytologie.

Kde je slyšíme?

Všude. V lesích, polích, u rybníků a řek, na polích i ve skalách, ve městech a vesnicích Ale… Každý pták ale zpívá jinde. Mají svá typická místa, odkud samečci přednášejí svůj zpěv. Musí být dobře slyšet a dobře se nést k uším samiček. I podle toho, kde pták zpívá, se dá určit přibližně, o jaký druh jde.

Vysoko na stromě zpívá: kos černý, drozd brávník, špaček obecný, dlask tlustozobý, stehlík obecný, čížek lesní, křivka obecná, drozd zpěvný.

Na střechách domů najdeme: kos černý, rehek domácí, rehek zahradní, sýček obecný, konipas bílý

Na drátech elektrického vedení sedávají: vlaštovka obecná, jiřička obecná, zvonohlík zahradní

U potoků najdeeme: skorec vodní, konipas bílý, konipas luční

V rákosinách a zarostlých příkopech se líbí: cvrčilkám a rákosníkům:

V křoví  a na stromech si libují: sýkory, brhlík lesní, mlynařík dlouhoocasý

Ve vzduchu při zpěvu létají: rorýs obecný, skřivan polní, linduška lesní

V noci vydávají svůj typický zvuk: sovy, lelek lesní, slavík obecný, rákosníci, cvrčilky, bukač velký.

Ve 3 hodiny ráno můžeme slyšet ve městech rehek domácí, kos černý, červenka obecná.

Na přelom večera a noci se o slovo hlásí kos černý, drozd zpěvný, červenka obecná.

 

Je slavík naším nejlepším pěvcem (Passeriformes)?

Je lepší Dvořák či Mozart, Smetana nebo Chopin? Těžko říci, každý hodnotí hudbu jinak. Tak je  to i s ptačími hlasy, které se hudbě podobají. Zvuky přírody jsou vlastně první hudbou na světě. Jistě jste slyšeli praskání ledu na rybníku při oblevě, hmyzí koncert v letním lese, praskání stromů při silnějším větru, stridulaci kobylek  a sarančí v keřích  a na loukách, bzučení hmyzu. I savci vydávají podivuhodné zvuky a hlasy. Kdo slyšel na vlastní uši vábení  a troubení jelenů, štěkot srnce nebo vytí vlků, jsou to hlasy srdcesvírající, ale nádherné. A co zpěvy gibbonů, vřešťanů nebo lemurů. Ale nejsložitější zvuky přírody najdeme u ptáků a v jejich zpěvu. Ale který je ten nejlepší, nejhezčí, nejhlasitější? Nej, nej, nej…to jsme , my lidé. A není to jedno? Ale kdybychom snad přeci jen chtěli se o to pokusit, tak se nejspíše pohádáme. Posouzení ptačího zpěváka (ale i lidského) je totiž velice subjektivní a individuální. Základem však je, se nějaké ty hlasy naučit, pak teprve můžeme hodnotit. V literárním světě platí za krále ptačích zpěváků slavík obecný (Luscinia megarhynchos)…, ale je tomu skutečně tak? Tak třeba mně osobně se nejvíce líbí sedmihlásek hajní (Hippolais icterina). Ale co takový zpěv kosa v tichém chladném ránu, navíc ještě ve městě, kde hluk a vřava pohlcuje vše líbivé? Napíši vám pár našich nejlepších ptačích zpěváků: sedmihlásek hajní, slavík obecný, drozd zpěvný, linduška lesní, pěnice černohlavá a slavíková, kos černý, skřivan lesní, střízlík obecný, stehlík obecný, čížek lesní, pěnkava obecná. A který z nich zpívá nejlépe?

 

Jak se naučit ptačí hlasy

Musíte chtít, do ničeho nejde nutit. Kdo nechce, nemá potřebu, tak ať se do toho raději nepouští. A když se naučíte ptačí hlasy, tak se vám otevře úplně jiný svět. A nemusíte jíst hada, jak je to v pohádce. a kdo chce se do něj podívat, musí mít uši otevřené. Někde píší, že lidé mající hudební sluch, to mají jednodušší. To není tak úplně pravda, i lidé s hudebních „hluchem“ se mohou této dovednosti naučit. Mít vůli, to je základ. Když víme toto, víme, že chceme pokračovat dále. Sežeňte si ptačí nahrávky, např. od firmy Biophon, lze je koupit např. v Národním museu, něco se dají najít i na internetu.

1) Hlasy se učme v zimě. Je to na to více času, v přírodě toho zpívá podstatně méně, ptáci se nám nepřezpívávají navzájem a vše je jasněji slyšet.

2) Učme se tak dva hlasy týdně, pak se vám tak nebudou plést.

3) Přehrávejte si je opakovaně na gramofonových deskách (LP), na magnetofonových páskách, na CD, mp3, ve „volkmenech“, „diskmenech“, „empétrojkách“, a pak je hlavně poslouchejte v přírodě a snažte se původce zpěvu ve spleti větví najít.

4) Neustále si je opakujte, i když si myslíte, že je umíte. Bez opakování… víte, jak to je s tou matkou moudrosti…

5) Nesmíte být se sebou spokojeni a nesmíte si říci, už to umím. Věřte, že neumíte. Ptačí hlasy jsou tak rozmanité a složité, až to pěkné není.

6) Nebát se výkladů v knihách. V každé lepší knize o ptácích je u všech druhů zmíněn hlas nebo zpěv. Mnozí se smějí nějakému „cicitá cicitá“ nebo „cicitatacicitatacicitata“, či „cítacíta“, (Balát, 1986). To je zpěv sýkory koňadry. Jen si jí v přírodě poslechněte, podívejte se na ní  a spojte si vše dohromady…, a uslyšíte, jak ta transkripce funguje.

7) Existují i tzv. mnemotechnické pomůcky, podle nichž si lze hlasy lépe osvojit. Buď si je vytvoříte, nebo je od někoho přijmete. „ Máme doma vííídejóóó“, je učebnicový příklad zpěvu žluvy hajní, nebo „kéž by si sedláčku chcííííp“, to je zpěv strnada obecného, „chce ťje Vítka“, je zase hýl rudý. Já sám jsem si vytvořil mnoho těchto pomůcek a věřte, fungují. A budu takový, možná i hodný, že se s vámi o ně rozdělím.

 

Co to jsou mnemotechnické pomůcky?

Jsou to takové milé pomůcky jak si pomoci když víte, že nevíte. Tak zavítejme na chvilenku do antiky, abychom si představili, kdo je Mnemosyné. Mnemosyné, nebo-li „Vzpomínka“, byla to dcera Urana a Gaie. (Mnemosyné měla s Diem  devět Múz – Kleió, Euterpé, Thaleia, Melpopené, Terpsichoré, Erató, Polyhymnia, Úrania a Kalliopé) Mnemosyné je tedy bohyně paměti. Mnemotechnickými pomůckami si pomáháme vybavit některé věci (vzpomínky, učení do školy) v paměti, které „vylákáme“ pomocí nějakých šifer, které si vytvoříme pro naší potřebu, aby nám to lépe „vyplulo“ na mysl.  „Máme doma vííídejóóó“, nebo ještě lepší „Kéž by si sedláčku chcíííp“ jsou dobré příklady a zapamatuje si je každý. Mé mnemotechnické pomůcky mohou, ale nemusí být všem srozumitelné, ale i tak  se o to pokusím v oddělení Galerie hlasů. Ale nejdříve si ptačí hlasy rozdělíme podle typu a charakteru. Snažil jsem se, aby to bylo co nejjednodušší.

 

Rozdělení ptačích hlasů podle typu  a charakteru

Čísla hlasů budou přidělena v Galerii hlasů k jednotlivým druhům (taxonům), abych stále neopakoval. Jeden druh může vykazovat i dva a více typů hlasů. Ptáci v závorkách jsou typičtí zástupci.

1) zpěv flétnový  (kos černý, pěnice černohlavá)

2) zpěv švitořivý  (vlaštovka obecná, jiřička obecná)

3) zpěv skřípavý a vrzavý  (všichni rákosníci)

4) zpěv rychlý až překotný  (zvonohlík zahradní, strnad luční)

5) zpěv melodický, ale krátký  (sýkora koňadra, šoupálek krátkoprstý)

6) zpěv nevýrazný, tichý, nenápadný  (dlask tlustozobý, králíček obecný, lejsek šedý)

7) zpěv skládající se ze dvou i více strof, které jsou jasně a zřetelně odděleny  (kos horský, křivka obecná, hýl obecný)

8) zpěv, ve kterém jasně slyšíme slabiky i slova  (sýkora koňadra, budníček menší)

9) zpěv drsný, krákoravý, vcelku nehezký  (vrána obecná, havran polní, sojka obecná)

10) hlasy nepěvců

a) hlasy monotónně opakované,

b) složitější hlasy

11) hlasy,  které lze napodobovat pískáním, nebo na ústa (hýl rudý, kalous ušatý, puštík obecný)

k – krátký zpěv, d – dlouhý zpěv

 

Jak se naučit zpěv ptáků z mobilu:

Android – GooglePlay

Atlas ptáčkaře – full – GooglePlay

Byť se v názvu aplikace objevuje výraz pro amatérského ornitologa, birdwatchera čili ptáčkaře, záznamy a komentáře vytvořili opravdoví odborníci, profesionálové čili ornitologové.
Ambicí aplikace je pomoci začínajícím či zcela touto vědou nepolíbeným rozpoznat druhy vyskytující se v jejich okolí. Přemýšlíte-li při procházce v bližším i vzdálenějším okolí svého domova, jaký ptáček to poskakuje kolem Vás, nebo který otrava Vás budí svou časně ranní jarní písní, je tato aplikace určena právě Vám. Poznáním neznámého pak možná přestane být otravou, nebo nějakým „čurblem“, ale zajímavým sousedem.
– Fotografie a zvukové záznamy s komentářem
– Siluety dravců
– Filtrování a řazení

 

Pro iOS (iPhony, iPady) na AppStore – nenašel jsem aplikaci v češtině. Pokud vám nevadí angličtina, zadejte „sound of birds“ a vyberte si sami. Aplikací je tam celá řada.