Mají velryby hlasivky?

Dobrý den, ráda bych se zeptala, jestli mají verlyby hlasivky. Dlouho
jsem envěděla, že vydávají zvuky. Dočetla jsem se, že to jsou savci a
jejich předkové tedy těch verlyb byli dokonce čtyřnožci. Také vím, že je
spoustu druhů. Děkuji za odpověď. Miloslava

 

Miloš:

dobrý dotaz …
I mně překvapuje, že patří mezi sudokopytníky:
Budu citovat z Wikipedie
Kytovci (Cetacea) jsou tradičně považováni za řád z třídy savců. Moderní fylogenetická taxonomie je neřadí jako samostatný řád, ale jako jednu ze skupin sudokopytníků, do které patřil společný předek kytovců. Zahrnují přibližně 80 druhů v 10 čeledích. Řád se dále dělí na dva podřádykosticovce (Mysticeti) a ozubené (Odontoceti). Vědecký název řádu je odvozen od latinského slova cetus, jehož původní význam byl „velké mořské zvíře“. Tento výraz pochází z řeckého slova ketos, jež označovalo velrybu, jakoukoliv obrovskou rybu či „mořského netvora“. Odnož mořských věd, která zkoumá kytovce, se nazývá cetologie. V současnosti patří mezi kytovce největší žijící živočichové na světě (zejména druh plejtvák obrovský).
Ještě k sudokopytníkům a pak hned na Váš dotaz ohledně hlasivek velryb.
Sudokopytníci (Cetartiodactyla, dříve Artiodactyla) jsou velmi úspěšným řádem savců, které spojuje do jedné vývojové linie úprava končetin. Vychází z funkčního uplatnění dvou prstů – třetího a čtvrtého, mezi nimiž prochází osa končetin. Tyto prsty mají na konci rohovitá kopyta a nesou celou hmotnost těla. U hrochů a velbloudovitých jsou nehtovitého tvaru. Sudokopytníci jsou prstochodci, jen velbloudi a lamy našlapují na poslední tři prstní články kryté silným, pružným mozolem. U kytovců, kteří se ze sudokopytníků vyvinuli a systematicky se dnes mezi ně řadí, se končetiny přeměnily v ploutve. Vědecké jméno Artiodactyla pochází z řeckých slov artios, sudý, a daktylos, prst.
Kytovci používají zvuk podobně jako netopýři, vysílají zvuk, který se odrazí od objektu a vrátí se k nim. Některé druhy dokáži vysílat zvuky vydávané chvěním hlasivek v hrtanu o frekvencích od 16 Hz (infrazvuk) až po 280 kHz (ultrazvuk) (člověk obvykle max. od 20 Hz po 20 kHz). Z toho kytovci dokážou poznat velikost, tvar, povrchové vlastnosti a pohyb objektu, stejně tak jako vzdálenost od objektu. Tato schopnost se nazývá hydrolokace neboli sonar. Díky této vlastnosti jsou kytovci schopni rozpoznat, pronásledovat a ulovit rychle plovoucí kořist i ve tmě. Vysokofrekvenční zvuky jsou u kytovců přenášeny do vnitřního ucha nejen zvukovodem, ale přes celou kůži, tukem a kostními tkáněmi. Některé druhy mají pro zesílení příjmu a vysílání na začátku hlavy tukový ultrasonický reflektor, tzv. meloun.
Jako většina kytovců i delfín obecný má velký a těžký mozek s výrazným neokortexem, šedá kůra mozková je tu hojnější než u většiny savců (s výjimkou opic), ale méně hojná než u člověka. Schopnost učení, opakování a porozumění pojmům je u delfínů prokázaná. Tuto duševní činnost lze vypozorovat ve volné přírodě zejména při lovení ve skupině, při námluvách a hře. Např. jsou také schopni rozvazovat uzly na rybářských sítích, útočit na smluvený signál písknutí, nahánět ryby ve formacích apod. U delfínů držených v zajetí byla prokázána schopnost používat sled pojmů např. „sahat – míč – ocas – hledat – talíř“.

Delfín obecný (Delphinus delphis) je druh kytovce z čeledi delfínovití.

Ještě přidávám z Wiki media tři nahrávky velryb – jeden soubor je webm – je to jakési video, další dva jsou ogg, jeden z nich je z Youtube, doprovázený hudbou.

Stahujte tradičně z Letecké pošty.

Zvukové ukázky z Wikimedia:

Dále si můžete přečíst a poslechnout:

Delfíni se vzájemně představují – VTM

Řeči delfínů bude rozumět díky nově vyvinutému přístroji – Novinky.cz

Zvuky delfínů usnadní komunikaci potapěčům – ZOO magazín